Úvod do ADSL technologie - díl 1.

xDSL (Digital Subscriber Line, digitální zákaznická přípojka) je souhrné označení pro různé technologie, které využívají pro přenos dat obyčejné měděné telefonní vedení a umožňují dosahovat na tomto médiu vysokých rychlostí a to až 52 Mb/s. Písmeno x před DSL udává, o kterou z technologií digitálního přenosu se jedná. Mezi sebou se liší v používaném frekvenčním pásmu, maximální dosahované rychlosti rychlosti a vzdálenosti,
na kterou se ještě dají přenášet data (dosahu). Nemilostdně zde platí přímá úměra, čím větší vzdálenost
od ústředny tím nižší maximální rychlost dosahujeme.

Co je ADSL?
ADSL značí asymetrickou DSL a bylo vyvinuto počátkem 90. let pro službu VOD (Video On Demand – video
na požádání, kdy se linkou přenášela obrazová a zvuková data). Asymetrická je tato DSL v tom, že data jedním směrem "tečou" rychleji, než ve směru opačném - v případě připojení k Internetu stahujete data rychleji, než vysíláte požadavky. Protože se pro ADSL používá vyšší frekvenční pásmo než pro klasický telefonní hovor,
je možné na stejném vedení současně provozovat standardní analogovou telefonní linku nebo ISDN přípojku.
U ADSL mohou proudit data k uživateli až 24 Mb/s, od uživatele pak rychlostí až 1 Mb/s.

Jak to vlastně funguje?
U klasického telefonního analogového přenosu dat, který je realizován prostřednictvím modemu, je k dispozici přenosové pásmo 4 kHz viz. Obr. 1. Toto pásmo je označeno jako POTS, což znamená (Plain Old Telephone Service, standardní telefonní služba). Pro úplnost uvádím, že nástupce telefonního i datového přenosu jsou ISDN linky, které využívají frekvenční pásmo do 80 kHz. Maximální propustnost ISDN linky je 144kbs (2 datové 64 kb/s kanály + 16 kb/s řídící). Pro xDSL přenos je vyhrazeno pásmo ve vyšších frekvencích. Toto přenosové pásmo je rozděleno do 256 nezávislých kanálů (subpásem), po nichž je přenos realizován. Díky frekvenčnímu rozdělení je přenos poměrně odolný proti rušení, protože pokud nastane, ovlivní pravděpodobně pouze některé frekvence, zatímco na zbývajících probíhá přenos bez problému. Tato varianta modulace
se jmenuje DTM (Discrete Multi-Tone).

Způsob přenosu ke koncovému uživateli je patrný z typického uspořádání xDSL systému viz obr. 2. Jak
je vidět z obrázku, zařízení které zabezpečuje oddělení analogovou část od ADSL se jmenuje POTS Splitter, nebo-li rozbočovač telefonních služeb. Toto zařízení odděluje standardní telefonní hovor od ADSL služby, takže obojí lze přenášet po jediném metalickém vedení. Tento oddělovač je nutné použít jak na straně ústředny, tak i u koncového uživatele. Ve skutečnosti dojde k rozdvojení přicházejícího signálu. Jedna část je přivedena do ADSL modemu, kde je odstraněn standardní telefonní hovor. Druhá část signálu prochází přes dolní propust a jako čistý telefonní signál je přiváděna do telefonního přístroje. Obdobně dochází k oddělení telefonního
a ADSL signálu i na straně ústředny.





Pokračování příště.